Intuitivně (z geometrické interpretace derivace jako tečny) tušíme, že pokud je derivace funkce kladná na intervalu \(I\), pak je funkce rostoucí na intervalu \(I\). Pomocí Lagrangeovy věty, kterou zanedlouho zformulujeme, bude snadné správnost této intuice ověřit.
Obrázek 6.11: Demonstrace k Rolleově větě.
Pozorování: pro „pěknou“ funkci, mající v krajních bodech jistého intervalu stejné funkční hodnoty, existuje uvnitř tohoto intervalu bod, kde má její graf tečnu rovnoběžnou s osou \(x\). Viz obrázek č. 6.11.
Nechť funkce \(f\) splňuje podmínky
Pokud je funkce \(f\) konstantní, lze za \(c\) volit libovolné číslo z intervalu \((a,b)\). V případě, že \(f\) není konstantní, je \(f(\langle a,b \rangle) = \langle A,B \rangle\) uzavřený interval (to jak víme, plyne ze spojitosti \(f\)). Existují tedy \(\alpha,\beta\in\langle a,b \rangle\) tak, že \(A = f(\alpha) < f(\beta) = B\). Protože \(f(a) = f(b)\) leží alespoň jeden z bodů \(\alpha,\beta\) uvnitř \((a,b)\). Označme tento bod \(c\). Funkce \(f\) má v bodě \(c\) lokální extrém, a proto \(f'(c) = 0\). Skutečně, funkce \(f\) má totiž derivaci v každém bodě intervalu \((a,b)\).
\(\square\)Obrázek 6.12: Demonstrace k Lagrangeově větě.
Přírůstek funkce \(f\) na intervalu \(\langle a,b \rangle\) je \(f(b) - f(a)\) (tj. změna funkční hodnoty mezi \(a\) a \(b\)). Lze ho nějak odhadnout pomocí derivace? Odpověď na tuto otázku je obsahem následující věty33.
Nechť funkce \(f\) splňuje podmínky
Položme \(\displaystyle g(x) \ceq f(x) - \frac{f(b) - f(a)}{b-a}(x-a)\). Tato funkce je spojitá na \(\langle a,b \rangle\), má derivaci v každém bodě intervalu \((a,b)\) a navíc \(g(a) = g(b) = f(a)\). Proto podle '>Rolleovy věty existuje \(c\in(a,b)\) tak, že \begin{equation*} 0 = g'(c) = f'(c) - \frac{f(b) - f(a)}{b-a}.\end{equation*}
\(\square\)